© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.

© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.

Anotace rozsudku ze dne 28. listopadu 2013 ve věci č. 25703/11 – Dvorski proti Chorvatsku

Senát první sekce Soudu pěti hlasy ku dvěma rozhodl, že stěžovatelovo právo na spravedlivý proces chráněné čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. c) Úmluvy nebylo porušeno, když mu policie po jeho zadržení neumožnila kontakt s obhájcem najatým jeho rodinou.

(i) Okolnosti případu

Stěžovatel byl v roce 2007 zadržen na policejní stanici v souvislosti s případem trojnásobné vraždy, loupeže a žhářství. Později byl za tyto trestné činy odsouzen.

Policisté na policejní stanici, kde byl zadržován, stěžovateli neumožnili se setkat s advokátem najatým jeho rodiči. Místo něj mu při výslechu asistoval jiný advokát, který figuroval na seznamu obhájců vedeném policií, s čímž stěžovatel souhlasil. V následném soudním řízení stěžovatel tohoto advokáta odmítl a udělil plnou moc advokátovi najatému jeho rodiči namítaje, že původního advokáta, bývalého náčelníka místního policejního oddělení, nikdy nenajal a že nebyl informován o tom, že druhý advokát se pokoušel na policejní stanici s ním setkat.

(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu

K tvrzenému porušení článku 6 odst. 1 a 3 písm. c) Úmluvy

Stěžovatel namítal, že mu po zatčení nebylo umožněno nechat se zastupovat obhájcem podle vlastního výběru, přičemž služby právníka, který ho zastupoval, nedostály požadavkům na dobrou obhajobu, byl vyslýchán pod tlakem, nucen obvinit sám sebe a jeho odsouzení bylo založeno na výpovědi učiněné v době, kdy nebyl zastupován jím zvoleným obhájcem.

Soud připomněl, že článek 6 Úmluvy jako celek zaručuje obviněnému právo účinně se účastnit trestního řízení, zejména pak připravovat vlastní obhajobu a předkládat soudu relevantní argumenty ve svůj prospěch. Právo na zastoupení obhájcem od počáteční fáze řízení je jedním z hlavních prvků spravedlivého procesu. Zejména v přípravné fázi trestního řízení je obviněný ve zranitelné pozici, která může být adekvátně kompenzována asistencí obhájce, který zajistí dodržení práva dotčené osoby neobviňovat sama sebe. Státu však jednání obhájce, které je primárně záležitostí vztahu mezi ním a obviněným, zásadně nemůže být přičítáno.

Základní otázkou v projednávané věci dle Soudu bylo, zda tím, že stěžovatel neměl možnost nechat se zastupovat obhájcem podle vlastního výběru, byl donucen obvinit sám sebe, aniž měl účinnou právní pomoc. Soud zdůraznil, že se nejedná o případ, kdy by stěžovateli byl obhájce státem ustanoven, nýbrž o výběr obhájce nabídnutého policií, a to na komerční bázi. Soud poukázal na skutečnost, že obhájce najat