© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozsudku ze dne 23. října 2012 ve věci č. 19127/06 – Jucha a Žak proti Polsku
Senát čtvrté sekce Soudu dospěl jednomyslně k závěru, že odsouzením stěžovatelů (novinářů) za trestný čin pomluvy (politika) došlo k porušení práva stěžovatelů na svobodu projevu chráněného článkem 10 Úmluvy. Soud stěžovatelům přiznal dohromady náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 380 eur.
(i) Okolnosti případu
Stěžovatelé (novinářka a editor polského týdeníku) zveřejnili v roce 2004 několik kritických článků, které se zabývaly činnostmi Marka C., radního města Tarnów. Tyto články obsahovaly tato témata: a) informace týkající se soudního řízení proti radnímu, ve kterém byl uznán vinným z trestného činu pomluvy; b) problematické okolnosti týkající se financování jeho prezidentské kampaně; c) nařčení, že radní zveřejnil několik důvěrných informací.
Proti stěžovatelům bylo zahájeno řízení pro trestný čin pomluvy. Vnitrostátní soudy dospěly k následujícím závěrům: ad a) stěžovatelé neuvedli, že se jednalo o rozhodnutí soudu prvního stupně, které nebylo konečné, přičemž navazující řízení bylo podmíněně zastaveno; ad b) nebylo prokázáno, že by radní osobně porušil ustanovení volebního zákona (nesrovnalosti se vztahovaly spíše k jeho volební komisi jako celku); ad c) stěžovatelka nebyla oprávněna tuto informaci šířit, jelikož ve věci zveřejnění důvěrných informací nebylo vůbec zahájeno soudní řízení. Na základě těchto závěrů vnitrostátní soudy shledaly stěžovatele vinnými z trestného činu pomluvy, jelikož tvrzení žalobců byla nepravdivá nebo zkreslená natolik, že překročila meze přípustn
